17 zastavení nad Vašimi financemi

Kup dnes, vypij za sto let

Zní to jako legrace, zvlášť když cena takové láhve je například 103.000 €, ale je to opravdu tak. Přesně takovým doporučením končil test lahve totožného vína, který skupina odborníků vydala po degustaci v muzeu vín regionu Jura na zámku Pécauld v roce 1994.
Jednalo se tehdy o doporučení k láhvi vína Vin Jaune d´Arbois millésime 1774, staré tedy právě tehdy 220 let. Odborníci se shodli, že toto víno krásné zlatooranžové barvy je v neuvěřitelně dobré kondici, udivuje svou čistotou, krásnou vůní ořechů, vanilky, sušeného ovoce a sladkého koření a s jeho vypitím není vůbec ale vůbec třeba spěchat.
Od té doby jsou láhve tohoto vína, uložená stále v původním sklepě vinařství, aukční tutovkou. Víno vyrobil Anatoile Vercel, jehož potomkům již v osmé generaci vinařství i sklep s tímto vzácným dědictvím dodnes patří. Žil v letech 1725 - 1786 v obci Arbois v srdci vinařského kraje Jura. 
Víno je vyrobeno oxidativní metodou, zraje v mírně porézních dubových sudech podobným způsobem jako například sherry. Nejde však o fortifikované, ale klasické tiché, navíc suché víno. To se ze sudu přirozeně ztrácí až ze 40%, čemuž se říká "andělská daň". Víno se nedolévá, nadměrné oxidaci zabraňuje svrchní vrstva kvasinek. Tento způsob výroby dává vínu krásnou a výraznou vůni a chuť, která se rozvine plně nejdříve po deseti až patnácti letech a jak vidno, přetrvá i staletí.
Jednotlivé láhve nejstaršího ročníku, jichž se ročně do aukcí uvolňují jednotky kusů se prodávají za tisíce euro. Letos se prodalo celkem 6 lahví, jedna za 60.000 €, jedna za 62.500 €, dvě po 73.000 €, jedna za 85.000 € a poslední za zmíněných 103.000 €. 
Naposledy bylo víno zdokumentovaně ochutnáno švýcarským kupcem v roce 2012, poté co za ni zaplatil 38.000 €. Dotyčný kupec se svými přáteli následně víno ohodnotili známkou 9,4 z 10 bodů. 
Za velmi slušné peníze se prodávají i mladší ročníky těchto vín - láhev z roku 1811 například za 8.500 € a láhev z roku 1905 /hotový mladík!/ za 400 €. Po přečtení poslední částky si člověk říká, jestli by se nevyplatilo s prodejem chvíli počkat, třeba ještě dalších sto let...

Světové špičky investují v Bulharsku

Nejvýnosnější aukce vín v historii

Největší aukční událostí nejen posledních let byla nedávná aukce ze sklepa vinařství Domain Henri Jayer v Burgundsku. Dražitelkami prostřednictvím švýcarské aukční síně Baghera byly dcery "krále Pinot Noir" Henriho Jayera Lydie a Dominika. Dražilo se 855 klasických a 209 magnum lahví. Protože v Burgundsku je zvykem archivovat láhve bez etiket a záklopek, musely být láhve před aukcí obojím opatřeny pod dohledem soudního vykonavatele, aby byla zabezpečena nezpochybnitelná identita dražených lahví. 
Aukční síň vydala ke dražbě více než 400 stránkovou publikaci plnou archivních fotografií a recenzemi významných hodnotitelů.
Vyplatilo se, neboť aukce vynesla 34,5 milionu švýcarských franků, což ji činí dosud největší na světě. Mimochodem, jedna magnum láhev /1,5 litru/ vína Premier Cru Cros-Parantoux 1978 byla prodána za 144.000 franků!
Mimochodem i za života slavného vinaře byla jeho vína, zrozená na vinicích o celkové rozloze pouhých 7 hektarů, vysoce ceněna. Internetový magazín Wine Searcher sleduje průměrné prodejní ceny jednotlivých vín a sestavuje jejich žebříček na jehož vrcholu se před časem ocitlo víno Richebourg Grand Cru, Cote de Nuits právě od Henriho Jayera s průměrnou cenou 16.193 USD za láhev a s přehledem tak předstihlo i světoznámé víno Domaine de la Romanée-Conti s průměrnou cenou "pouhých" 12.527 dolarů, které se rodí na vinici sousední...

Čerstvá dvojka na vinařském trhu ČR chce být jedničkou!

Aktuální dvojkou na trhu s ambicí atakovat dosud nesestřelitelnou společnost Bohemia Sekt, která je se svými dcerami bezesporu společností evropského formátu a patří do německého koncernu Dr. Oetker, je další vinařská skupina jménem VINIFERA patřící do portfolia investiční skupiny FDP GROUP.
FDP Group působí ve více než desítce zemí světa, kromě Evropy též na trzích Asie a severní Ameriky. Podniká především v oblasti hotelnictví, realit a ve finančních službách. Její celková aktiva se blíží půl miliardě EUR. Hlavní tváří skupiny je předseda slovenského olympijského výboru, miliardář Anton Siekel. Autorem myšlenky vinařských akvizic a jejím hlavním realizátorem a tedy šéfem skupiny VINIFERA je Siekelův společník a minoritní vlastník FDP Group Tomáš Šupa, Bratislavan původem z Moravy. 
Ve vinařství skupina již investovala přes jednu miliardu korun a to jak v realitách - cílem je vlastnictví nejméně tisíc hektarů vinic a zároveň zmiňovaný vlastnický podíl ve vinařských podnicích, což jde zčásti "ruku v ruce". 
Do portfolia skupiny patří dnes vedle Vinařství Mutěnice dále vinařství Neoklas /hospodaří na 345 hektarech vlastních vinic/ se svými značkami Augustiniánské sklepy nebo Sovín. 43 hektarů vinic získala skupina akvizicí Kyjovských vinohradů, dalších deset například ve veřejné dražbě v Miloticích. Celkový roční obrat skupiny v oboru představuje úhrnem zhruba miliardu korun, vyprodukuje více než 16 milionů litrů vína. Ani cílových 1.000 ha vlastních vinic nebude stačit pro zabezpečení suroviny pro kompletní výrobu a tak je VINIFERA zároveň významných dovozcem, zejména ze Španělska a Itálie. 
Do oboru vstoupila FDP GROUP původně jako věřitel Vinařství Mutěnice, které nahromadilo dluhy ve výši 150 milionů korun vůči dodavatelům, státu i zaměstnancům a nyní v režii FDP a s novým vedením se snaží zlepšit nechvalnou pověst producenta stáčeného levného stolního vína bídné kvality, pranýřované často Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Kontroloři nacházeli v těchto vínech často přidaný cukr, nadlimitní množství kyseliny citronové nebo přidanou vodu. Sama společnost vinu svalovala na své tehdejší dodavatele z Maďarska a balkánských zemí. 
Nyní se již produkty Vinařství Mutěnice mezi falšovanými výrobky neobjevují. Před dvěma lety se firma navíc stala významným dodavatelem vína pro obchodní řetězec Tesco v rámci střední Evropy, kam již první rok dodala dva miliony lahví. 
Schopnost dohodnout se s řetězci a splnit jejich podmínky se ukázala jako klíčová a vedla k převzetí Neoklasu, podniku ve velmi dobré kondici, jehož majitel však nebyl schopen s aktuální mírou ziskovosti a sám ji neuměl zvýšit a proto nabídl Neoklas ke koupi. Menší vinařství podle názoru Tomáše Šupy jednoduše neumí s obchodníky vyjednat podmínky, které by jim umožnily držet přiměřenou míru ziskovosti a do řetězců dodávají často přes zprostředkovatele nebo velkoobchodníky - distributory. S podporou novely vinařského zákona se FDP podařilo tyto vyřadit a dodávat do řetězců napřímo. Vedle Tesca dnes skupina dodává svá vína prakticky do všech obchodních řetězců. Návratnost svých současných investic odhaduje na pět let. Možná právě proto uvažuje o dalších akvizicích a to nejen v České republice, ale i na Slovensku. 
Že to myslí s kvalitou svých vín opravdu poctivě a vážně, jak se sluší na podnik, který má ambice být největší na trhu, dokazuje rovněž loňské angažmá špičkového enologa Zdeňka Fibicha, před tím šest let odborného vinohradníka společnosti Chateau Bzenec, součásti největšího konkurenta - dosavadní jedničky trhu Bohemia Sektu. Jedno prvenství ostatně skupině VINIFRA již nyní patří - je největším producentem tzv. Svatomartinského vína na českém trhu. Dodejme, že tato vína otevíraná poprvé 11. listopadu v 11 hodin a 11 minut a dobře pitelná až do velikonoc mohou název Svatomartinská užívat až po přezkoumání nezávislou komisí hodnotitelů a udělení licence Vinařským fondem. 
Do řetězců letos VINIFERA dodá přibližně půl milionu lahví mladých vín s etiketami Sovínu, Augustiniánských a Tereziánských sklepů či Vinařství Mutěnice, bílá především z odrůd Veltlínské červené rané /Malvaz/, Muller Thurgau nebo Muškát moravský, růžová odrůd Zweigeltrebe a Svatovavřinecké a červená odrůd Svatovavřinecké a Modrý Portugal.

Než si začnete s vínem...

Investice do vína je investice jako každá jiná. Určitě se neobejdete bez znalosti aspoň základních informací o produktu a o odvětví a jeho zákonitostech. Určitě je výhodné spolupracovat s profesionály na trhu a zároveň se samostatně vzdělávat. 
Než partnera oslovíte, zamyslete se prosím v klidu nad těmito otázkami...

Co je mým cílem?
Chci pro svou soukromou potřebu a snad pro potěchu mých přátel a obchodních partnerů sestavit kolekci zajímavých, méně dostupných avšak obecně vysoce hodnocených vín, jakou třebas v České republice nikdo nevlastní? Použiji tato vína jako dárky a odměny nebo jimi zpestřím rodinné a firemní události či je případně sám s radostí vypiji? Tedy, investuji z podobných pohnutek, z jakých lidé investují do svého vlastního domu nebo automobilu, NEBO...
... chci vydělat, tedy po určitém časovém období chci realizovat prodej a mít zajímavý zisk. Vína prodám sám, protože mám kolem sebe dostatek zákazníků, lidí, kteří se o víno rovněž zajímají a moje doporučení či samotná skutečnost, že jde o víno z mého sklepa je pro ně zajímavým impulsem k nákupu NEBO očekávám, že mi s prodejem pomůžete - dostanete má vína na vhodné aukce, oslovíte zákazníky, které osobně neznám, doporučíte mi kde zveřejnit nabídku apod. NEBO dokonce očekávám, že ode mne má vína v předem dohodnutém čase koupíte zpět a to minimálně za předem dohodnutou cenu, NEBO...
... nechci se celého "dobrodružství" nijak aktivně účastnit. Svěřím Vám své peníze a očekávám v pevně stanovených termínech zisk a své peníze zpět.

Umělci a víno

Že umělci holdují vínu není určitě nová informace! 
Ve světě však řada osobností z kulturní fronty v oboru vinařství aktivně a úspěšně podniká, ať jde o režiséra Coppolu, fotografa Toscaniho, operního pěvce Bocceliho nebo herce Richarda.
U nás zatím jsou významní umělci s vínem spojování spíše marketingově - své jméno, tvář a osobnost aktuálně vínům z vinařství Vican propůjčil herec Karel Roden. V "jeho" edici jsou aktuálně na trhu suchý minerální Ryzlink vlašský, suché barikové Rulandské šedé, polosuchý Tramín červený a polosladká Pálava. 
Za největšího "vinaře" mezi herci je však národem považován stále Václav Postránecký díky svým rolím v obou řadách seriálu Vinaři a v obou "bobulových" filmech. Málokdo však ví, že Postráneckého zájem o víno je opravdový a je dokonce členem řádu Rytířů vína. Naprostým králem však nadále zůstává rodák z Ivančic Vladimír Menšík, jehož úvodní proslov ve filmu Bouřlivé víno je nejen nejlepším okamžikem celého filmového triptychu, ale vůbec nejpůvabnější etudou na téma vína v celé historii českého filmu.

Jak uložit vína k archivaci?

Poměrně často se nás ptáte na skladování hodnotných vín. Naši klienti mají náklady na skladování v případě držitelů dluhopisů již zakalkulovány v produktu a tudíž se jich netýkají a v případě investorů do konkrétních vín jim dle dohody účtujeme předem známou výši poplatku za uskladnění, který patří určitě k nejnižším na trhu, není-li dokonce s ohledem na podmínky nejnižší.
Tuto službu nabízejí mnohá vinařství, některé vinotéky nebo hotelová zařízení. Nabízí ji také obecně velmi důvěryhodné instituce jako Národní salón vín ve Valticích, Galerie slováckých vín v Uherském Hradišti nebo arcibiskupské sklepy v Kroměříži. Podmínkou však téměř vždy bývá skutečnost, že uskladnit zde můžete pouze nebo převážně vína zakoupená od provozovatele. 
Víno skutečně potřebuje ke svému dozrání stabilní teplotu, obvykle kolem 10 stupňů Celsia, vyšší vlhkost a žádné světlo. Láhve je třeba skladovat naležato. Kóje pronajaté soukromými majiteli bývají začasto označeny jejich jménem či názvem firmy. Mít "dobrého souseda", známou osobnost je i v tomto ohledu velmi atraktivní.

Je vlastnictví vinohradu neotřesitelnou jistotou pro investora?

Jako vždy platí - jak se to vezme...
Podstatné je, jak se investor majitelem vinice stane a jaké. Cena hektaru zdravé vinice, která rodí se pohybuje okolo jednoho milionu korun, ceny nejlepších tratí jdou však často až o polovinu výše. Nabídka je velmi omezená.
Produktivní životnost vinice je zhruba 25 až 30 let. Do mnohých tedy bude třeba investovat, což představuje značné náklady a také znalost oboru a dobrý odhad vývoje spotřeby. Vinici, kterou je nutno brzy vyklučit a znovu osadit sice pořídíte v ceně možná méně než poloviční oproti produkující vinici, ale její současná odrůdová skladba bude odpovídat situaci před třiceti lety, tedy vínům, která tehdy byla v oblibě. Nejčastěji půjde o odrůdy Muller Thurgau, Ryzlink vlašský, Frankovka, Svatovavřinecké, vhodné k výrobě spíše suchých vín. Aktuálním trendem jsou aromatické odrůdy a vína spíše polosuchá, nezřídka polosladká - Rulandské šedé, Pálava, Tramín červený, Muškát moravský, Hibernal, Cabernet Moravia, Dornfelder... Kdo ví jak tomu bude v příštích desetiletích? Radikální obnova a změna kromě přímých nákladů znamená také nejméně pět let bez výnosu. 
Vysadit novou vinici jen tak nelze, potřebujete speciální povolení. Evropská unie plochu vinic reguluje a zakládání vinic u nás nepřeje. Přesto respektive právě proto, že moravská vína aktuálně zažívají světové úspěchy a odvětví nezanedbatelný ekonomický růst, ba přímo boom.
Zatímco tedy na Moravě víceméně stále platí, že vinohrad je "zlatý důl" a že moudřejší než prodávat je spíše kupovat nebo držet, už kousek za hranicemi to aktuálně nemusí být pravda. Veliké problémy s odbytem své produkce měli letos slovenští vinohradníci neboť se změnami vinařského zákona u nás klesl značně zájem o jejich hrozny ze strany českých a moravských vinařství, neboť dle zákona ze slovenského hrozna již nelze vyrobit moravské víno. Jen ve slavné vinařské obci Strekov zůstalo letos na 150 tun neprodejných hroznů. Ve výhodě jsou tentokráte vinohradníci soustřeďující se na kvalitu formou redukované produkce a nikoliv na kvantitu a samozřejmě ti, kdo si odbyt zajistili dlouhodobými kvalitními kontrakty, což spolu většinou přímo souvisí. 
Ideální je úzké spojení mezi vinohradníkem a vinařem. Jedno takové přináší navíc aktuálně zajímavou investiční příležitost právě na slovenském trhu. Vinařství Habsburg z Holíče, založené dvěma mladými bankéři Jurajem Smaženkou a Josefem Rongem, produkuje aktuálně 27 tisíc litrů vína ročně a dosud bylo odkázáno na nákup suroviny od externích dodavatelů, což není nijak ojedinělé. Určitě je však lepší vinohrady vlastnit a surovinu tak mít zajištěnou a navíc v zaručené odpovídající kvalitě. Toto a samotný úspěch vzniku vinařství formou veřejného úpisu akcií přivedlo majitele na myšlenku založení Vinohradnictví Habsburg a opět veřejné nabídky akcií, tentokráte s podporou licencovaného obchodníka s cennými papíry, společnosti Capital Markets. Akcie v celkovém objemu 5 milionů EUR jsou nyní v prodeji a můžete do nich investovat a stát se tak akcionáři a tedy spolumajiteli vinohradnictví, které si stanovilo cíl nakoupit a obnovit vinohrady o rozloze cca 40 hektarů. 
Aktuálně nejdražší vinící světa je dvanáctihektarová vinice francouzského vinařství Chateau Petrus na které menšinový podíl letos koupil za rovnou miliardu eur 499. nejbohatší člověk světa dle žebříčku amerického časopisu Forbes pan Alejandro Santo Domingo, občan USA s kolumbijskými kořeny. Pan Domingo je nyní vedle světoznámého vinařství podílníkem dalších dvou ve svých oborech světově proslulých podniků a sice pivovaru Budweiser a Metropolitního muzea umění. Jeho ženou je vévodkyně z Wellingtonu, paní Charlotte Wellesleyová. 
Jestliže ve středověku zakládali vinice korunované hlavy a nejvyšší šlechta či pod jejich patronací církevní řády, je s ohledem nejen na předchozí odstavec zřejmé, že i pouhé spoluvlastnictví vinohradu přináší vedle majetkového prospěchu též nezanedbatelnou společenskou prestiž.

NEJVĚTŠÍ OBJEV V HISTORII VÍNA U NÁS...

Historicky nejcennější a největší "objev" v oblasti hodnotných vín u nás se podařil v roce 1985 na zámku v Bečově nad Teplou.

Pod podlahou kaple byl tehdy nalezen nejen historicky mimořádně cenný artefakt - dnes již slavný relikviář sv. Maura, sám hodnoty nevyčíslitelné, ale také náramně velká sbírka vín - celkem 136 lahví, starých v průměru 130 let!!! Sbírku shromáždila rodina Beaufort-Spontin, která dnešní státní zámek vlastnila v letech 1838 až 1945.

PROČ MILIARDÁŘI PRODĚLÁVAJÍ?

Všechno má své meze! Jenom láska k vínu je, jak se zdá nekonečná...
Soudíme tak ze skutečnosti, že hned dva jinak doložitelně úspěšní podnikatelé a manažeři opakovaně prodělávají ve svých vinařstvích těžké miliony. Nebo je všechno jinak?

Vinařství bývalého šéfa televize Nova, dr. Vladimíra Železného bylo v zisku za dobu své existence pouze jediný rok. Kumulovaná ztráta činí okolo 70 milionů korun, přesto vinařství Tanzberg, založené Železným v roce 1999, kdy se dramaticky rozcházel s původním americkým investorem televize, Lauderovou společností CME, žije dál. Roční tržby vinařství se pohybují mezi třinácti až sedmnácti miliony korun, jde tedy stále o malé až střední vinařství, záleží na úhlu pohledu a měřítkách. Rozhodně nelze říci, že by šlo jen o neúspěšný projekt. Dokladem jsou například odborná ocenění - v roce 2014 získalo ledové víno Tanzbergu titul Krále vín ve své kategorii, v roce 2010 se totéž podařilo jeho sektu v kategorii vín šumivých a pojmem se stala i vlajková loď vinařství - červené cuvée Maharal. 

Co na to všechno říká zakladatelova choť a předsedkyně představenstva Vinařství Tanzberg Konstancie Železná? "Ztráta odpovídá investicím do získání těch nejkvalitnějších vinic v Česku. Vinařství je muselo získat v průběhu několika uplynulých let tak, aby byl plně kontrolován hrozen a garantována kvalita vína. Investice do vinic se všude ve světě splácejí po několik generací. Takže je to vklad do budoucnosti." A máme jasno! Majitelé investovali do vinic, které pravděpodobně stoupají a dost možná ještě dále budou stoupat na hodnotě a může-li si to majitel dovolit díky kapitálové rezervě či jiným příjmům, má to logiku.

Zatímco tvář dr. Železného a jeho "cowleyovské" gestikulování s brýlemi je pro všechny pamětníky nezapomenutelné, jméno a tvář Jana Dienstla všem povědomá být nemusí, byť byl tento bývalý společník Pavla Tykače hlavní tváří finanční skupiny Motoinvest a akce s názvem "Třetí vlna kuponové privatizace", což jej dostalo i na titulní stranu časopisu Reflex. Jen o málo menší "slávu" získal později při medializaci obchodů jeho společnosti EC Group s tzv. ruským dluhem.

Ale obojí nechme být! Nás zajímá přeci víno a tady je nutno pochválit ambiciozní projekt Zámeckého vinařství Třebívlice známého též pod obchodní značkou Johann W. na jehož vínech jsem si s kolegy osobně docela pochutnal na letošním Wine Prague 2018. Celkové ztráty tohoto vinařství jsou vyšší než u Železného, jde také ostatně o větší podnik, možno říci o jeden z největších ve vinařské oblasti Čechy, kde je přeci jen situace v několika ohledech těžší než na Moravě. Výjimkou v minulých letech nebyla ani roční ztráta okolo třiceti milionů, opakovaně. Do projektu majitel vložil více než 300 milionů korun.

Rovněž pro Jana Dienstla, není divu, jde o srdeční záležitost:"Ještě mnoho let budu v minusu. Logicky, vždyť jsme lahvovali první úrodu v roce 2012 a začali jsme ji prodávat v roce 2014. V minusu ještě dva tři roky budeme určitě. Za tři roky se chci dostat do provozního zisku." Vinařství hospodaří na celkem 38 hektarech vinic, z čehož 10 hektarů je vinic starých, osazených ještě v 70. letech a větší zbytek jsou vinice nově osazené.