Je vlastnictví vinohradu neotřesitelnou jistotou pro investora?
10. listopad, 2018 o 17:56,
Žádné komentáře
Jako vždy platí - jak se to vezme...Podstatné je, jak se investor majitelem vinice stane a jaké. Cena hektaru zdravé vinice, která rodí se pohybuje okolo jednoho milionu korun, ceny nejlepších tratí jdou však často až o polovinu výše. Nabídka je velmi omezená.
Produktivní životnost vinice je zhruba 25 až 30 let. Do mnohých tedy bude třeba investovat, což představuje značné náklady a také znalost oboru a dobrý odhad vývoje spotřeby. Vinici, kterou je nutno brzy vyklučit a znovu osadit sice pořídíte v ceně možná méně než poloviční oproti produkující vinici, ale její současná odrůdová skladba bude odpovídat situaci před třiceti lety, tedy vínům, která tehdy byla v oblibě. Nejčastěji půjde o odrůdy Muller Thurgau, Ryzlink vlašský, Frankovka, Svatovavřinecké, vhodné k výrobě spíše suchých vín. Aktuálním trendem jsou aromatické odrůdy a vína spíše polosuchá, nezřídka polosladká - Rulandské šedé, Pálava, Tramín červený, Muškát moravský, Hibernal, Cabernet Moravia, Dornfelder... Kdo ví jak tomu bude v příštích desetiletích? Radikální obnova a změna kromě přímých nákladů znamená také nejméně pět let bez výnosu.
Vysadit novou vinici jen tak nelze, potřebujete speciální povolení. Evropská unie plochu vinic reguluje a zakládání vinic u nás nepřeje. Přesto respektive právě proto, že moravská vína aktuálně zažívají světové úspěchy a odvětví nezanedbatelný ekonomický růst, ba přímo boom.
Zatímco tedy na Moravě víceméně stále platí, že vinohrad je "zlatý důl" a že moudřejší než prodávat je spíše kupovat nebo držet, už kousek za hranicemi to aktuálně nemusí být pravda. Veliké problémy s odbytem své produkce měli letos slovenští vinohradníci neboť se změnami vinařského zákona u nás klesl značně zájem o jejich hrozny ze strany českých a moravských vinařství, neboť dle zákona ze slovenského hrozna již nelze vyrobit moravské víno. Jen ve slavné vinařské obci Strekov zůstalo letos na 150 tun neprodejných hroznů. Ve výhodě jsou tentokráte vinohradníci soustřeďující se na kvalitu formou redukované produkce a nikoliv na kvantitu a samozřejmě ti, kdo si odbyt zajistili dlouhodobými kvalitními kontrakty, což spolu většinou přímo souvisí.
Ideální je úzké spojení mezi vinohradníkem a vinařem. Jedno takové přináší navíc aktuálně zajímavou investiční příležitost právě na slovenském trhu. Vinařství Habsburg z Holíče, založené dvěma mladými bankéři Jurajem Smaženkou a Josefem Rongem, produkuje aktuálně 27 tisíc litrů vína ročně a dosud bylo odkázáno na nákup suroviny od externích dodavatelů, což není nijak ojedinělé. Určitě je však lepší vinohrady vlastnit a surovinu tak mít zajištěnou a navíc v zaručené odpovídající kvalitě. Toto a samotný úspěch vzniku vinařství formou veřejného úpisu akcií přivedlo majitele na myšlenku založení Vinohradnictví Habsburg a opět veřejné nabídky akcií, tentokráte s podporou licencovaného obchodníka s cennými papíry, společnosti Capital Markets. Akcie v celkovém objemu 5 milionů EUR jsou nyní v prodeji a můžete do nich investovat a stát se tak akcionáři a tedy spolumajiteli vinohradnictví, které si stanovilo cíl nakoupit a obnovit vinohrady o rozloze cca 40 hektarů.
Aktuálně nejdražší vinící světa je dvanáctihektarová vinice francouzského vinařství Chateau Petrus na které menšinový podíl letos koupil za rovnou miliardu eur 499. nejbohatší člověk světa dle žebříčku amerického časopisu Forbes pan Alejandro Santo Domingo, občan USA s kolumbijskými kořeny. Pan Domingo je nyní vedle světoznámého vinařství podílníkem dalších dvou ve svých oborech světově proslulých podniků a sice pivovaru Budweiser a Metropolitního muzea umění. Jeho ženou je vévodkyně z Wellingtonu, paní Charlotte Wellesleyová.
Jestliže ve středověku zakládali vinice korunované hlavy a nejvyšší šlechta či pod jejich patronací církevní řády, je s ohledem nejen na předchozí odstavec zřejmé, že i pouhé spoluvlastnictví vinohradu přináší vedle majetkového prospěchu též nezanedbatelnou společenskou prestiž.